Ekologická recyklace vysokomolekulárních odpadu - aktuálnost problému

V každé etapě svého vývoje lidstvo přemýšlí o prioritách budoucího rozvoje. Současnou dobu charakterizuje stále se zvyšující tempo průmyslové výroby, doprovázené zvýšeným únikem škodlivin a současně i množstvím produkovaných polymerových odpadů. K nim patří např. polyetylén, polypropylén, polystyrén, polyetylen-tereftalat,  jednorázové injekční stříkačky, částečně pryžové výrobky pro zdravotnická zařízení, textil, papír, odpady ze závodů na zpracování ropných produktů, použité oleje a jiné, což se podílí na znečišťování okolí.

Tato skutečnost nutí lidstvo zabývat se ochranou životního prostředí mnohem důrazněji a stavět ji k prioritám státních politik všech zemí světa. Jedná se tedy nejen o omezení negativního vlivu člověka na přírodu, ale i o využití odpadů jako zdroj k získání netradiční energie a netradičních nových výrobků.

Jednou z možností, jak se navždy vypořádat s výše zmíněnými odpady, je například ekologická recyklace vysokomolekulárních odpadů, neboli tzv. pyrolýza. Technologie pyrolýzy není v současné době nic neznámého zejména s použitím obnovitelných zdrojů energie (sláma, štěpka a jiné obnovitelné zdroje). Obecně se jedná o technologii umožňující energetické využití biomasy a tříděných odpadů na bázi pyrolýzy. Jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů k životnímu prostředí šetrným způsobem. Tak lze zpracovávat celou řadu organických odpadů, tříděný odpad, komunální odpad, staré pneumatiky, nemocniční odpady, uhelné kaly a některé další suroviny.

Pyrolýzním zpracováním odpadů lze snížit ekologickou zátěž a množství odpadů (včetně nebezpečných) v životním prostředí. Výstupy z tohoto chemického procesu lze použít nejen jako vstupní surovinu k dalšímu zpracování, ale především k výrobě energií.

Co říká Wikipedie o pyrolýze?

Pyrolýza (řecky pýr = oheň, lysis = rozpuštění) je fyzikálně-chemický děj, řadící se do relativně široké skupiny termických procesů. Termickými procesy jsou v praxi míněny technologie, které působí na odpad teplotou, jež přesahuje mez jeho chemické stability. Tato obecná definice zahrnuje velmi široké rozmezí teplot používaných v jednotlivých technologiích (300 - 2000 °C), přičemž není brána v úvahu chemická povaha probíhajících dějů. Z tohoto důvodu mohou být termické procesy dále děleny do dvou kategorií, a to na: procesy oxidativní - v reakčním prostoru je obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší vzhledem ke zpracovávanému materiálu (nízkoteplotní a vysokoteplotní spalování), procesy reduktivní - v reakčním prostoru je obsah kyslíku nulový nebo substechiometrický (pyrolýza a zplyňování). K tomuto rozdělení je však třeba dodat, že některé, zejména zplyňovací, procesy nepoužívají jako oxidační médium molekulární kyslík, ale jiné oxidanty, především CO₂ a H₂O. Pyrolýzou je míněn termický rozklad organických materiálů za nepřístupu médií obsahujících kyslík. Podstatou pyrolýzy je ohřev materiálu nad mez termické stability přítomných organických sloučenin, což vede k jejich štěpení až na stálé nízkomolekulární produkty a tuhý zbytek.

Další informace, podrobnosti najdete na:

http://www.petrol.cz/aktuality/ropa-z-pneumatik-2734.aspx

http://www.enviweb.cz/clanek/odpady/94618/pyrolyza-odpadu-moderni-zpusob-jejich-zneskodneni

Nové technologie pro materiálově energetické využití biomasy a odpadů pyrolýzou i zplyňováním